↑ Jiří Sláma: Kníže svatý Václav. In: Kubín: Svatý Václav, S. 31–51, der den aktuellen Forschungsstand wiedergibt. Ausführliche Darstellung bei Třeštík: Počátky, S. 196–209.
↑ Die Rivalität Wenzels mit Boleslav hebt die erste altkirchenslawische Legende hervor, siehe Vajs: Sborník, S. 22. Die Feindschaft Wenzels und Drahomíras beschreibt die Christianslegende, siehe Ludvíkovský: Vita et passio, S. 45. Zur Textanalyse der Legenden siehe auch Třeštík: Počátky, bes, S. 117–138.
↑ Třeštík: Počátky, S. 420. Die Episode mit Radslav überliefert bereits die Christianslegende, der Name des Fürsten findet sich erst in der Chronik des Dalimil.
↑ Petr Charvát: Svatý Václav a raný český stát. In: Kubín: Svatý Václav, S. 81–85, ausführlicher in Charvát: Zrod, und Třeštík, Počátky, S. 389–418.
↑ Zum Sklavenhandel im 10. Jahrhundert siehe Dušan Třeštík: "Veliké město Slovanů jménem Praha." Státy a otroci ve střední Evropě v 10. století. In: Přemyslovský stát kolem roku 1000: na pamět knížete Boleslava II (7. února 999). Praha, Nakl. Lidové Noviny, 2000, ISBN 80-7106-272-3, S. 49–70.
↑ Třeštík: Počátky, S. 209–262. Dort auch genaue Angaben zum Streit um das Todesdatum. Zur Ablehnung des Mordes siehe z. B. Charvát: Zrod, S. 187.
↑ F. M. Bartoš: Kníže Václav svatý v dějinách a legendě. Prag 1929, 40f. Zitiert nach Josef Stauber: Die älteste Lebensbeschreibung des Fürsten Wenzeslaus und ihr Ursprungsort Regensburg. In: Das heidnische und christliche Slaventum, Wiesbaden 1970, S. 185.
↑ Dušan Třeštík: Die dynastischen Heiligen und Landespatrone: Wenzel, Ludmilla und Adalbert. In: Alfred Wieczorek und Hans-Martin Hinz: Europas Mitte um 1000. Beiträge zur Geschichte, Kunst und Archäologie 2. Wiss. Buchgesellschaft Darmstadt, Stuttgart 2000, S. 834–838.